O vodě
Kamencové jezero patří plošně k největším jezerům v ČR. Základní údaje:
- Plocha jezera: 15,95 ha
- Celková rozloha areálu: 30,86 ha
- Objem jezera: 333 000 m3
- Obvod jezera: 1,8 km
- Max. hloubka: 3,4 m
- Plocha povodí jezera: 2,83 km2
- Celková délka rozvodnice: 9,39 km
- Střední délka povodí: 4,38 km
- Střední šířka povodí: 0,646 km
- Podíl plochy jezera na ploše povodí: 0,0571
- Relativní výškový rozdíl mezi nejvyšším bodem povodí (578 m.n.m.) a nejnižším bodem (dno jezera – 335 m.n.m.) je 243 m.
Kamencové jezero je jako přírodní útvar v České republice jedinečné a ve světovém měřítku ojedinělé. Vzdáleně podobný přírodní útvar je zatopený lom v Hromnici u Plzně.
Z geologického hlediska je předmětné území součástí terciérní severočeské chomutovsko-mostecko-teplické pánve. Podloží pánve tvoří metamorfované horniny krušnohorského krystalinika, na nichž jsou uloženy třetihorní sedimenty miocénního stáří. Tyto sedimenty začínají podložním souvrstvím jílů, tufitických jílů, pískovců s kaolinickým tmelem, a písků, které místy obsahují i pestřeji zbarvené jíly s příměsí redeponovaného vulkanického materiálu. Následuje souvrství hnědouhelných slojí s nepřetržitou tvorbou slojí hlavně v mostecké části pánve. Pro specifický charakter jezera jsou důležité uhelné partie. Horniny podložního souvrství se nepodílejí na genezi mineralizace. Nad nimi uložené horniny slojového pásma představují uhelné jíly a jílovité uhlí, ve větší hloubce i sloje hnědého uhlí. Vesměs bývají tyto horniny impregnovány jemným pyritem. V místě, kde horniny vystupují k povrchu, dochází k oxidaci uhlí na oxyhumolit a pyrit se oxiduje na síran Fe3+ a Al3+. Tyto děje mají pro Kamencové jezero stěžejní význam. Hnědouhelná sloj zasahuje severní část Kamencového jezera.
V předmětném území byl největší a nejdéle trvající místní kamenečný závod – od roku 1558 do poloviny 19. století. Většina historických pramenů dává při vzniku Kamencového jezera do souvislosti nefunkčnost odvodňovací štoly kamencového dolu a existenci okolní bažiny. Vlastní pánev byla převážně vytvořena dolováním a naplněna díky vysoké hladině spodní vody. Přesná datace vzniku Kamencového jezera v dnešním rozsahu není známa, dle dosud známých pramenů je tato událost kladena do období mezi roky 1813 a 1815. Dále není jasné zda došlo k náhlému provalení nebo zda se jednalo o postupné naplňování.
V sousedství jezera se nacházejí rybníky otvické pánve, vzdálené od jezera jen asi 200 metrů, tyto již mají zcela běžné složení vody. Již z tohoto důvodu je Kamencové jezero zvláštností. Složitost a komplikovanost podmínek vzniku kamencové vody je hlavním důvodem zvláštnosti a jedinečnosti, neboť kamencová voda může vzniknout pouze tam, kde vhodné geologické, geochemické, chemické a teplotní podmínky umožní celý proces vzniku kamencového ložiska v synchronnosti všech potřebných dějů. Mimo to je nutné, aby vzniklé koncentrované kamenečné roztoky měly dostatek prostoru – pukliny, terénní deprese, vytěžený lom, atp., kde by se po vytvoření příslušného roztoku mohly smísit a následně tam setrvat. Dále je zapotřebí stabilita prostředí, která zajistí stabilní podmínky pro udržení chemických charakteristik kamencové vody. Pro setrvání kamencové nádrže je rozhodující i velikost nádrže a dále její umístění v prostředí, které nepodléhá sesuvům. Izolace vzniklé nádrže, její nepropustnost s okolní vodou je další podmínkou existence Kamencového jezera.
Chemické složení vody:
|
|
